sobota 30. dubna 2016

Nové staré hrníčky

Vítejte, po delší době!
Od kamarádky jsem dostala tři krásné velice staré hrníčky. Hned jsme je vyzkoušeli na odpolední kávičku.  
Konečně zase venku!
Perníkové muffiny, recept dle mimibazaru, najdete zde:




Užijte si poslední dubnový den!

čtvrtek 24. března 2016

Velikonoční beránek


- k velikonocům patří velikonoční beránek
- symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci
- v hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena "Božího stáda", i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí
- v křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství
- spojení vidí křesťané také s původně židovskou tradicí svátků Paschy, kdy se beránek zabíjel, na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví. (z www.víra.cz)
A toto je ten náš, dnes pečený. Pokud ještě nemáte upečeného, můžete se inspirovat našim klasickým receptem"
250 g pol. mouky, 120 g cukru, 100 g másla rozpuštěného, 2 vejce, půl prášku do pečiva, citronová kůra, vanilka.
Cukr, žloutky, zchládlý tuk - utřeme do pěny, přidáme mouku, mléko, prášek, kúru a sníh.
Pečeme v dobře vysypané formě, zhruba 50 min. (nejdřív peču na 180, pak na 150 ).
A ještě pár obrázků od nás. Ráda se prohrabuji těmito starými velikonočními pohlednicemi a obrázky.
 
 
 Řeřicha nesmí chybět.
 Dekorace z terasy. Tento vandlínek jsem našla před týdnem v lese. Ach ta radost......
No a Julča nesmí chybět, ta pózuje všude. (Není to stůl, nebojte, na ten vážně nesmí).
No, a na závěr - požehnané a pokojné velikonoce vám všem, milí návštěvníci!

pátek 11. března 2016

Křížová cesta

Tak se jako každoročně v postní době se probírám naší prastarou oprýskanou křížovou cestou.
Kterou si ještě pamatuju v této místnosti, kde máme teď kuchyň
a v tomto našem domku, který si takhle napamatuji, ale vypadal takto. Již dříve jsem o něm psala.
V pátek v postní době se modlíme křížová cestu a zde jedna krátká s doprovodem mých fotek.
 1. Ježíš je odsouzen
Ježíš je odsouzen. Ne za krádež, ne za
vraždu. Nevinně. Neobhajovali ho výřeční
advokáti, ale co víc- neobhajoval se ani on
sám. Divné, že? Když obviňuje někdo nás, hned
se bráníme. A jak horlivě!
Odpusť nám, Pane, když někoho odsuzujume a
nauč nás, pokud jde o věci osobní, abychom
dokázali mlčet.

 2. Ježíš přijímá kříž
Ježíš přijímá kříž a nenadává, nestěžuje
si. Úžasný důkaz toho, že je možné nést kříž
mlčky.
Dej nám, Pane, sílu, ať dokážeme přijmout
každý kříž, který nám nabízíš. Ať pochopíme,
že právě bolest může být projevem lásky.

 3. Ježíšův první pád
Kristus upadl. A zase se zvedl a šel dál.
Dej nám, Pane, sílu, ať dokážeme
uskutečňovat slova: Chci a proto mohu.

4. Ježíš se setkává s Marií
Maria se setkává se synem. Nebyl čas na
nějaká slova, stačil jistě pohled z očí do
očí. Lidé, kteří se mají hodně rádi, si toho
moc říkat nemusejí.
Odpusť nám, Pane, že často moc
diskutujeme, místo abychom víc milovali.
 5. Šimon pomáhá Ježíši nést kříž
"Neste břemena jeden druhého, abyste
naplnili zákon Kristův."
Je to jasné. Ale člověku se nechce, váhá,
přešlapuje, počítá, co by musel dát a co by
dostal. Co bychom dělali na místě Šimona z
Cyreny? Nesli bychom ochotněji Kristův kříž,
když kříž svých bližních se nám nést nechce?
Asi těžko.
Odpusť nám, Pane, že často moc
diskutujeme,místo abychom víc milovali.

6. Veronika podává Ježíši roušku
Podaná rouška. Měl tento projev Veroničina
soucitu vůbec význam v průběhu křížové cesty?
Jistě měl. Byl to jasný a prostý důkaz víry.
Odpusť nám, Pane, náš strach přihlásit se
rozhodně k Tobě. Dej nám sílu, ať svým
životem říkáme: Jsem tady, věřím, jsem
ochotný dokázat Ti svoji lásku.
7. Ježíš padá podruhé
Král padá do špíny opovržení a nenávisti.
Lidská neláska ho opět srazila k zemi. My
klesáme také. Následkem své nedůstojnosti,
lenosti.
Odpusť nám, Pane, naše pád a pomoz nám
vstát.

8. Ježíš a plačící ženy
Všichni lidé na celém světě ať jsou mladí
nebo staří, bohatí nebo chudí, pláčou. Pláčou
z radosti, ze vzteku, ze žalu.
Dej, Pane, ať se nestydíme za soucit a
dej, ať na druhé straně nejsme příliš
citliví. Prosíme Tě o dar rozvahy, rozumu a
odvahy.

 9. Ježíš padá potřetí
Král chudých padá znovu. Je člověkem
opravdu do detailu, není ušetřený ani tělesné
slabosti.
Pane, dej ať věříme, že jen málo
vítězství je získáno silou, ale většina
naopak takovými zbraněmi, jako je sebezápor,
pokora, obětované utrpení.

10. Ježíši berou šaty
Chudému z nejchudších vzali i šaty. Svět
dal na svoji misku vah mnoho: ponížení, rány
důtkami, kříž. Ale Kristova miska vah klesla
níž. Vždyť závažím je zde láska.
Pane, pomoz nám být chudými, ať nelpíme na
majetku, slávě, úspěchu.

 11. Ježíše přibíjejí na kříž
Naučili jsme se slovo "bolest" skloňovat
ve všech pádech. Naše úmrtní oznámení
začínají slovy: S bolestí v srdci oznamujeme
všem... Co bolelo Krista víc při přibíjení naj
kříž? Rozbité tělo nebo rozdrcené srdce?
Pane, dej, ať jsme ochotni dát všechno
svoje utrpení za vítězství Církve.

12. Ježíš na kříži umírá
Smrt. Konec nebo začátek? Pro křesťana
konec na zemi, ale začátek setkání s Otcem.
Pane, prosíme o síly v hodině smrti. Ať
místo strachu nastoupí radost z těšení se na
setkání s Tebou.
13. Ježíš je položen do klína své Matky
Ježíš je položen do klína své Matky. Do
téhož klína, na kterém ho chovala, když by
malý.
Prosíme Tě o to, Pane, abychom mohli
jednou umírat uprostřed svých bližních.

 14. Ježíš je uložen do hrobu
Dav mu volal: "Hosana", potom: "Ukřižuj!"
Pár nejbližších ho nyní pohřbívá. Bez obřadu,
tajně. I to je smutná předehra, skládající se
z bolestí a útrap, předehra k velkolepému
vítězství.
Dej, Pane, ať zde na zemi překonáme
všechny překážky a jednou se s Tebou setkáme.



Tak to bylo ještě pár fotek z naší dnešní ponuré zahrádky.
 
A ještě  - díky milé Kejt, která na svém blogu připomněla, že do 13.3. je zde možné zhlédnout tento úžasný dokument zdarma a já jsem ho již viděla a stojí opravdu za to . Tak tento odkaz posílám dál.
 

středa 9. března 2016

Šaty ze sekáče

Od podzimu mne trápí noční bolest ramene a konečně po všech vyšetřeních chodím na rehabilitaci (prý je to od krční páteře - jako skoro všechno?! a také tam mám nějakou kalcifikaci). A tak při dnešním "výletu na rehabilitaci" jsem si zašla i do sekáče, mnou tak oblíbeného.  Koupila jsem si tam tyto šaty, které nejen, že byly přesně na mě, ale byly klasického střihu přesně takového, jaký mám ráda.  Šaty značky Closet se mi již dlouho líbí, ale kvůli jejich ceně jsem vždy odolala. Teď je konečně  mám za 125 Kč ze sekáče.
 Počkám si na sluníčko a pak je vyperu. Už se na ně těším.  
Na internetu jsem je našla několikrát, tak takhle vypadají vyprané a vyžehlené.
Na boku jsou kapsy.
A co vy, taky máte rády šaty klasické?
A také rády nakupujete v sekáči?
 
 Těším se, že se zase více budu věnovat vašim blogům. Mějte se moc fajn.

pátek 19. února 2016

Povidlové taštičky

Pátek - mám volno, tak něco dobrého uvařím. Co třeba povidlové taštičky. A zde recept, jak je dělám já.
Večer jsem si uvařila ve starých kamnech brambory, je lepší mít brambory z předešlého dne. 
 1 kg uvařených brambor nastrouhám, přidám 300 g hrubé mouky, 3 lžíce, krupice, 1 vejce, špetku soli.
 Vypracuji těsto, část vyválím a vykrajuji kolečka. 
 Na kolečka kladu povidla. Máme výborné od tchýně, spoustu hodin míchané,vařené bez cukru.
 Kolečka přeložíme, dobře spojíme.
Vaříme v osolené vodě zhruba 8 min. Trochu promastíme máslem, aby se neslepily.
 Podáváme třeba s mletým mákem a moučkovým cukrem.
 Hrníček od mé kolegyně. Moc se mi líbí. Dávám si v něm můj oblíbený zázvorový čaj (kolečka zázvoru vařím chvíli s jablky, přidám med a citron).

Hodně dobrých nápadů při víkendovém vaření!

 

úterý 16. února 2016

Čtení v předjaří

 Moc vás zase zdravím! 
V tomto předjarním období mám velice ráda čtení. Večer brzy zalezu do postele a čtu. (Taky mám nové čtecí brýle - první.) Čtu vše možné, různé žánry, různé autory.... Tak třeba náš starý svazek Praktického hospodáře z třicátých let minulého století. Zde pročítám úžasné rady do života, spousty let staré, ale stále aktuální.  Třeba to, jak právě spánek bývá podceňován a jak je strašně důležitý.... Všichni to víme, jasná věc, ale........    
Modrou lampu mi vyhrabal synek v kontejneru.  


 
Na odreagování je dobrá Sophie Kinsella se svými knihami či Blanka Hošková. Taky se snažím cvičit se v němčině čtením německých časopisů.
Byliny a koření - krásná obrázková výhra na plese. Hodí se, ráda v ní listuji.
 Křesťanská literatura - taky moc pěkné čtení. Skutečné příběhy, obdivuhodné i posilující.
 
A tato - Levandulový pokoj - moc pěkně se četla.
 
 Obsah dle internetu- Pařížský knihkupec Jean Perdu ví naprosto přesně, jaká kniha dokáže zmírnit určitou bolest duše. Na své lodi plné knih, kterou nazval Literární lékárna, prodává romány jako medicínu pro život. Jen sám sebe nedokáže vyléčit. Už jednadvacet let se trápí odchodem krásné provensálské dívky Manon, která ho opustila, když v noci spal. Nezůstalo mu po ní nic, jen dopis, který se nikdy neodvážil otevřít a přečíst. Až do letošního léta.........
No a tuto poslední už jsem musela vrátit do knihovny, tak alespoň takto přenesený. Jojo Moyesová opět nezklamala. Moc doporučuji.
Obsah dle internetu -  Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud.
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivního Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise…
Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.

Tak třeba vás něco zaujme a využijete něco z mých knižních typů.
 
Pěkné předjaří, ať je ve zdraví přežijem!