Tatínek

Zdravím vás všechny po delší době. Po době, která byla náročná, ale s pomocí rodiny a pomoci Boží jsme to zvládli. Pro tatínka toto "zvládnutí" znamenalo, že v prosinci odešel připraven a rozloučen, troufám si říct - do nebe.   

Tatínek v levo - s nejlepším kamarádem, též zemřelým v roce 2017.

Tatínek jako vzorný otec a manžel.

Tatínek jako dědeček.

Tatínek jako herec - jeho roli v dokumentu můžete shlédnout zde:

https://www.youtube.com/watch?v=difrGE_8kaw

Tatínek po mozkové příhodě, již doma z nemocnice , na podzim 2017. Ještě den před cmp jel táta na své oblíbené motorce do kostela, noc poté již bylo vše jinak ....Bylo to období mezi prací, rodinou, starání se na střídačku se sestrami o ochrutého tatínka. Dalo by se toho napsat hodně - o dlouhé cestě v nemocnici, kdy jsme si vydobili, že táta nebude mít výživu do žaludku a pro nás to znamenalo ho v nemocnici po malých kapkách rozkrmit   (, protože nemocniční personál "na to nemá čas" a je jednoduší dát pacientům PEG)...atd. Byla to nová zkušenost, bolestná i svým způsobem radostná. Třeba v tom, jak se tatínek těšil do nebe a jeho smíření s Bohem a lidmi kolem sebe.
Kdo jste přišli o někoho blízkého, víte, jaké prázdné místo cítíte u srdce. Je nám všem moc smutno, ale věříme, že tam, kde táta je, je už zase dobře ...........

Tatínek by byl stejně, jako jsme my, moc smutný z výsledku voleb. Politiku moc prožíval a i na lůžku pravidelně sledoval. Ale .......... Bůh ví, proč to všechno takhle musí být.........................

Těším se opět na vaše blogy, které se chystám opět pravidelně sledovat.  

Chata v rakouských Alpách

Milí návštěvníci, prázdniny od počítače i ty skutečné se pomalu chýlí ke konci. A já zase po čase vkládám příspěvek z naší dovolené u mé rakouské přítelkyně Ulli. Ta má chatu nedaleko Salzburgu, kam jsme již po několikáté zavítali.

To neskonalé ticho a krása tohoto místa nás vždy ohromí. Pobývat v této staré chatě je pro nás vždy ctí.

Každé zákoutí má svoji historii a půvab. Zas a znovu fotím ta známá místečky chaty.

Pod postelí nesmí chybět malovaný hrnec.

Starých hraček a her zde má Ulli také několik.

 No a zastaralé označení záchodu je nám jistě taky známé.

 Naši chlapi vždy po příjezdu vystaví českou vlajku.

U chaty.

Možná si fotky budete pamatovat z mého dřívějšího blogu. Ale pro krásu místa a vzpomínku vkládám fotky znovu.

Snad jste odpočatí, snad jste také prožili krásnou dovolenou, třeba jí máte ještě před sebou - no zkrátka - všem přeji poklidný a slunečný ještě prázdninový čas!

První svaté přijímání

Pamatujete si to svoje? Já ano a docela živě. Možná už se dostávám do toho věku, kdy si víc pamatuji to, co bylo před lety, a méně to, co bylo včera. Tak toto je to moje...... Já ..... zcela vlevo.......

A moje třetí a nejmladší dítko - Jáchym, ten měl tuto krásnou slavnost v  neděli.

A já říkám - Jáchymku, teď už je Pán Ježíš skutečně Tvým  nejlepším přítelem.  A on - mami, to je snad jasný, ne? Škoda, že nám dospělým, není vše tak jasný jako dětem, říkám si..............

Kytka pro pana faráře a kytka na oltář. Autor - moje sestra.

Tentokrát šly pouze tři děti, ale zaplať Pán Bůh za ně.

Nevím jak u vás, ale květen a červen je u nás nějaký hektický. Dny letí jako voda, stále se něco děje...

A tak alespoň malé pozastavení nad naší slavností. Mějte krásné, skoro letní, dny. 

 

Velikonoční beránek

- k velikonocům patří velikonoční beránek
- symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci
- v hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena "Božího stáda", i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí
- v křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství
- spojení vidí křesťané také s původně židovskou tradicí svátků Paschy, kdy se beránek zabíjel, na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví. (z www.víra.cz)

A toto je ten náš, dnes pečený. Pokud ještě nemáte upečeného, můžete se inspirovat našim klasickým receptem"
250 g pol. mouky, 120 g cukru, 100 g másla rozpuštěného, 2 vejce, půl prášku do pečiva, citronová kůra, vanilka.
Cukr, žloutky, zchládlý tuk - utřeme do pěny, přidáme mouku, mléko, prášek, kúru a sníh.
Pečeme v dobře vysypané formě, zhruba 50 min. (nejdřív peču na 180, pak na 150 ).

A ještě pár obrázků od nás. Ráda se prohrabuji těmito starými velikonočními pohlednicemi a obrázky.

 

 

 Řeřicha nesmí chybět.

 Dekorace z terasy. Tento vandlínek jsem našla před týdnem v lese. Ach ta radost......

No a Julča nesmí chybět, ta pózuje všude. (Není to stůl, nebojte, na ten vážně nesmí).

No, a na závěr - požehnané a pokojné velikonoce vám všem, milí návštěvníci!

Dárky z půdy

Dárky z půdy miluji. Ale že se mi jeden takový objeví pod stromečkem, to mne vážně moc překvapilo. V domku, kde žil tchán, byly  na půdě tyto kořenky. A já je od nich dostala pod stromečkem.

 Místo už mají a já z nich mám velkou radost. A proto se chci o tuto radost podělit s vámi.

I tento polštářek a další dárečky mne velice potěšily.

 

 

 

 Ibalginové náušnice od kolegyně rozesmály a potěšily, prý se jistě budou hodit.

 No a jeden můj dárek obsadila Julča a myslím, že už je její.

 Vánoční svátky byly zkrátka krásné, navzdory únavě a i dalším malým překážkám v radosti .Věřím, že tomu bylo i u vás. A pokud zůstaneme v Boží blízkosti (jako naše Julča u Betlémku), nemáme  se do budoucna čeho obávat.  

 Užívejte zimních dnů ve zdraví!

Bruslení

Moc bych vám chtěla poděkovat za krásná a milá přání a znovu vám popřát vše dobré v novém roce.

Svátky nám utekly, nicméně vánoční atmosféra ještě minimálně do Tří králů trvá.

Dnes jsem měla volno, tak jsme s tím nejmladším vyrazili na rybník. Ale kdo bude bruslit? Synáček má od Nového roku tři stehy na prstu, neb si neobratně hrál se svým vánočním dárkem - nožíkem. Takže bruslení bylo na mě. Oprášila jsem brusle a jde se na to....

Cesta k rybníku vede podél chatek kolem lesa.

Příroda v tom bílém  tak nějak zkrásněla.

 

 

Krásně jsme se tam měli, byla jsem ráda, že jsme tam sami. 

Sice se to nezapomíná, ale jistá jsem si ze začátku moc nebyla. 

 

 

 Posílám vám anděla strážného do nového roku.

Tak ty moje brusle se s těmi od dětských let  ani moc neliší. Jen ty staré jsou krásně zašlé a noha mně z 33 vyrostla na 37.

 

 

Přes svátky jsem se snažila žít jen tím skutečným životem a ten virtuální jsem zanedbávala a moc komentářů jsem nezanechala. Snad to brzy vynahradím. Ještě jednou díky za vaše milá slova, přání a návštěvy!