Máme doma poklad. Už jsem o něm psala v blogu, který jsem z technických důvodů již dříve zrušila. Ale říkám si, že o něm napíši znovu, vždyť i tak vznikl název mého blogu. Tím pokladem je tato krásná velká socha Panny Marie....
a Ježíška.
Socha Ježíška je momentálně dobře uložená a Marii máme doma, tak jsem jí vynesla ven, abych jí oprášila.
A znovu si připomněla její objevení.
To je teď její momentální místo, na plošině mezi schodištěm.
Jak to tedy bylo. V této místnosti, která je teď naší obytnou kuchyní, bylo dříve bydlení mého prastrýce Augustýna, potom tátova dílna. Z dětství si to pamatuji už jako tu dílnu, s tím, že podél zdi bylo naskládané dřevo a desky. Postupně jich ubývalo a my jako děti jsme za tím dřevem objevily tu krásu ve výklenku - Marii s Ježíškem. Nikdy před tím jsme o tom neviděly.
Dnes je zde naše obytná kuchyň,
ze které vede schodiště nahoru. Takže tolik k pokladu pro nás tak vzácného.
Marii připomínám i proto, že říjen je zasvěcený Panně Marii růžencové.
V měsíci říjnu slavíme svátek Panny Marie růžencové (7.října), proto je také tento měsíc označován jako měsíc růžence.
Svátek Panny Marie růžencové zavedl papež Řehoř XIII. na počest vítězství spojených armád nad Turky v námořní bitvě u Lepanta v roce 1571. Toto vítězství se připisovalo tomu, že byl právě v době bitvy odříkáván růženec.
Modlitba růžence se objevuje již ve středověku a vyvinula se z původních modliteb žalmů. Ke všem 150 žalmům se později přidávala tajemství ze života Ježíše Krista. Protože ale všichni řeholníci neuměli číst, začalo se místo 150 žalmů modlit 150 „otčenášů“ a „zdrávasů“ (asi v 10.století). Tato modlitba se prokládala velebením Nejsvětější Trojice. Ještě později se počet tajemství ustálil na patnácti. Patnáct tajemství, při každém tajemství se modlí 10 „zdrávasů“, což dohromady dává 150 (a to odpovídá právě počtu žalmů).
Modlitba růžence, jakož to meditace nad jednotlivými tajemstvími, se ustálila v 16.století. Na jednotlivá tajemství se začalo také pohlížet očima Panny Marie, a proto se bere modlitba růžence jako modlitba k Panně Marii. Zásluhu na rozšíření modlitby růžence má především svatý Dominik a cisterciáci a dominikáni. K původním patnácti tajemstvím růžence radostného, bolestného a slavného pak svatý otec Jan Pavel II. ustanovil ještě pět tajemství růžence světla.
Např.zde na těchto pěkných farních stránkách se dovíte, jak podoba růžence vypadá a odtam také můj článek k svátku Panny Marie růžencové http://paxvobis.cz/.
Pěkný víkend!
V měsíci říjnu slavíme svátek Panny Marie růžencové (7.října), proto je také tento měsíc označován jako měsíc růžence.
Svátek Panny Marie růžencové zavedl papež Řehoř XIII. na počest vítězství spojených armád nad Turky v námořní bitvě u Lepanta v roce 1571. Toto vítězství se připisovalo tomu, že byl právě v době bitvy odříkáván růženec.
Modlitba růžence se objevuje již ve středověku a vyvinula se z původních modliteb žalmů. Ke všem 150 žalmům se později přidávala tajemství ze života Ježíše Krista. Protože ale všichni řeholníci neuměli číst, začalo se místo 150 žalmů modlit 150 „otčenášů“ a „zdrávasů“ (asi v 10.století). Tato modlitba se prokládala velebením Nejsvětější Trojice. Ještě později se počet tajemství ustálil na patnácti. Patnáct tajemství, při každém tajemství se modlí 10 „zdrávasů“, což dohromady dává 150 (a to odpovídá právě počtu žalmů).
Modlitba růžence, jakož to meditace nad jednotlivými tajemstvími, se ustálila v 16.století. Na jednotlivá tajemství se začalo také pohlížet očima Panny Marie, a proto se bere modlitba růžence jako modlitba k Panně Marii. Zásluhu na rozšíření modlitby růžence má především svatý Dominik a cisterciáci a dominikáni. K původním patnácti tajemstvím růžence radostného, bolestného a slavného pak svatý otec Jan Pavel II. ustanovil ještě pět tajemství růžence světla.
Např.zde na těchto pěkných farních stránkách se dovíte, jak podoba růžence vypadá a odtam také můj článek k svátku Panny Marie růžencové http://paxvobis.cz/.
Pěkný víkend!
