Zlaté hory

Mám pro vás malou reportáž z naší farní pouti do Zlatých hor. Bylo tam nádherně. Cestou tam nás provázely kravičky a v dálce můžete vidět sníh, to už jsme byli v Jeseníkách.     A nyní trochu z historie, ze stránek poutního kostela Panny Marie pomocné. http://mariahilf.hyperlink.cz/MainPage_CZ.htm Útrapy třicetileté války pronikly také do slezských hor. Když Švédové přitáhli roku 1647 k městu Zuckmantlu (dnes Zlaté Hory), obyvatelstvo opouštělo svůj majeteka zachraňovalo si holý život útěkem do hor . Žena místního řezníka Anna Tannheiserová, která byla v požehnaném stavu, našla bezpečné místo na hoře zvané Boží dar (Gottesgabe) asi hodinu cesty od města. V místě, které bylo skálou ohraničeno jako zdí a zastřešeno mohutnou jedlí, již nepřítel nehrozil, zato však na osamělou ženu přišly porodní bolesti. V této tísni úpěnlivě prosila Boha o pomoc a Svatou Pannu o přímluvu. Byla vyslyšena. Dne 18. července zde porodila zdravého syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů. Chlapec prožil život jako vážený muž - radní svého města. Jeho dcera Dorota Weisová pak splnila Tannheiserovu poslední vůli. Nechala u malíře Šimona Schwarzera zhotovit obraz Bohorodičky a zavěsit jej na staré jedli v lesní samotě, kde se její otec narodil.       Původní milostný obraz Panny Marie, nacházející se nyní ve farním kostele ve Zlatých Horách   Stalo se tak v říjnu roku 1718 a již v následujícím roce toto místo začalo přitahovat první poutníky. Postupně přicházelo stále více ctitelů P. Marie z Jesenicka i ze vzdálenějších míst. Během deseti let byla na místě narození chlapce Martina postavena kaple a zápisy vyšetřující biskupské komise (tvořili ji kněz a dva lékaři) svědčí o tom, že během poměrně krátkého období došlo nejméně k pěti zázračným uzdravením. Na přání věřících Zuckmantlu biskupský úřad ve Vratislavi svolil, aby byl velmi krásný obraz roku 1729 přenesen do farního kostela. Tento zázračný obraz - kopie proslulé  "pasovské " Madony s dítětem od Lucase Cranacha - tam zůstal dodnes. Pro lesní kapli byla zhotovena  kopie jiná.       Ženy a maminky se sem chodí modlit za početí, za zdraví nenarozeného dítěte,  za děti.    Po mši svaté a po prohlídce okolí byl čas k obědu v nedalekém penzionu Praděd. Společná modlitba před jídlem.  Opět návrat k poutnímu místu a načerpání zdravé vody.  No a odpoledne jsme jeli do Karlové Studánky. Procházky, kávička, zmrzlina, suvenýry, zdravá voda .......    Myslím, že i naše "omladina" byla spokojená. Byli spolu a myslím, že i oni si to užili jako i ostatní.   Tak to byla naše minulá sobota. Tak ať se nám vydaří i ta zítřejší i celý začínající víkend!