Odstíny naší zahrádky

Tak už se zase těším na letní teploty, které jsme měli hlavně na začátku června.  A protože prší a je docela chladno, tak si procházím fotky z předešlých teplých dnů. Vím, že většina z vás má krásné zahrádky a máme to možná tak trochu podobné, přesto dovolte malou reportáž z té naší.....

 

 Protěž alpská dovezená ze Salzburgu - na fotce dole. 

Bylinky ve staré vaně - na fotce dole.

 

 

 

 

 Vděčné oranžové macešky (vlevo v kamenné nádobě), ty letos kvetou jak o život.

 Bylinky v kamenném korýtku.

No a tato jediná není z naší zahrádky, ta už je za zahrádkou.....

 Tak kéž nám zase brzo svítí.......

Lichořeřišnice

Právě jsme s dcerou dojedly tento zeleninový salát s lichořeřišnicí (nakrájíme listy salátu, lichořeřišnice, ředkvičky, kedlubnu zalijeme zálivkou s jablečným octem, olivovým olejem, cukr,sůl a trochu vody, dozdobíme jedlými květy lichořeřišnice),tak mě napadlo

 vám o ní něco napsat. Tuto rostlinku či bylinku mám moc ráda - pro její květy i jako příchuť do salátů. Chodím po zahradě a oždibuji její list, chuť mi připomíná tak trochu křen trochu ředkvičku. 

Tuto rostlinu nám doporučil již dávno jeden lékař, když naše Magdalénka trpěla často na průdušky.

Dávali jsme jí z ní dělané kapky.

 Pěstuji ji nejraději ve starých nádobách.

 A teď z internetu něco o ní:

Lichořeřišnice je jednoletá letnička se zářivě velkými a příjemně voňavými žlutooranžovými květy.  Kvete od začátku léta až po první mrazíky, které rostlinku spálí a ta uhyne. Ze zanechaných plodů se letnička sama vysemeňuje na stejném místě a kvete další rok.Pěstuje se nejen jako ozdoba zahrad, ale také jako léčivá rostlinka, která pomáhá při léčení různých nemocí. Obsahuje spoustu účinných látek, prospěšných pro naše zdraví. Sbíráme květ, listy, semeno, všechny tři části jsou v čerstvém stavu jedlé.

Semena lichořeřišnice vyséváme na slunném místě od konce dubna do května. Semena jsou velká jako hrách, dobře se osadí do jamek po dvou až čtyřech semenech. Rostlinky jsou pak hustější a bohatěji kvetou. Jarní mrazíky snáší letnička při klíčení poměrně špatně. Květinu si můžeme také předpěstovat, aby nám dříve kvetla. Letnička je také užitečná na záhonu, přitahuje na sebe mšice a tím chrání ostatní rostliny. Velké listy lichořeřišnice brání v růstu plevele, v půdě odpuzuje hlísty. Můžeme ji pěstovat na záhonu v truhlíku, okrasných nádobách a také různých pergolách.

Můžeme je položit na chleba s máslem, nebo přidávat do různých vaječných a syrových pomazánek. Používáme také při zdobení studených mís, nápojů, které  lahodí oku a také chuti. Pupeny, nezralá semena se nakládají do kyselého nálevu a užívají se pak jako nepravé kapary.  Využívají se také k ochucování jídel i po tepelné úpravě.

 

 

Patří mezi silné přírodní antibiotikum, které léčí všechny druhy zánětů. Zejména záněty močových cest a ledvin. Pomáhá při léčbě salmonely. Jejich užíváním můžete zkrátit dobu léčby. Používá se při chronických zánětech plic. Bylinku používáme ve formě nálevu a tinktur.  Nálevy a tinktury se také používají  jako desinfekce při poranění kůže a  různých kožních zánětech. Rostlinka je velmi účinná při vypadávání vlasů a proti lupům.

Je to zkrátka vděčná letnička lahodící oku i zdraví, tak proč nevyužít zase něco z Boží lékárny!

Pěkné skoro letní dny!

Šeříkový parfém

V květnovém časopise Krásný venkov (i časopis je krásný) jsem objevila recept na šeříkový parfém a tak jsem se rozhodla, že ho vyzkouším.

Někde už možná šeřík odkvétá, ale u nás je právě teď nejhezčí. Na zahradě ho máme na několika místech.

 Třeba zde u plotu, kde se chystá stavba Hobbitího domečku, pro naše nemladší dítko.

Ale zpět k parfému:

 V časopise byl následující posup:

Květy šeříku zalijeme vodkou a necháme odpočívat do druhého dne. Až květy zhnědnou, znamená to, že lepší už to nebude. Smíchejte tedy nálev s destilovanou vodou a máme hotovo. Přecedíme do pěkné skleničky. S parfémem si můžeme potírat kůži nebo dát do rozprašovače a použít i jako interiérovou vůni. 

 Tak jsem zatím provedla zalití vodkou a dál se uvidí........

 

Krásná háčková dečka je od Helenky http://helenshomehelensworld.blogspot.cz/, z které mám velkou radost. 

 

 Šeřík mi samozřejmě dělá radost také doma ve váze.

Posílám vám šeříkovou vůni do vašich domovů!

 

Kanzashi

Možná jsem se právě probudila a přišla s něčím, co už všichni znáte. Ale pro mne je to velká novinka a něco, co mne chytlo. Jsou to tyto látkové kytičky - zvané kanzashi. Mám ráda tvoření jednoduché a rychlé. A tyto kytičky jsou právě to ono pro mne.

Stačí obkreslit na látku třeba pomocí sklenice pár koleček, poskládat je, nastehovat na nit a tavnou pistolí přidělat knoflík, či korálku.

 Už víckrát jsem si všimla, že mi vyhovují návody na mimibazaru, tak třeba tyto kytičky tady (lístečky do kulata skládáme na půl, lístečky do špičky na čtvrtku)http://www.mimibazar.cz/navod.php?id=422

 Využití je mnohostranné - ozdoba na věnečky, sponky, čelenky, nástěnku, přidělané na větvičky do kytky.....  

Věneček, co jsem dělala s "babičkami" v práci - ještě budem dolepovat knoflíky.

 

 Pro šikovné tvořilky, je na internetu spoustu návodů a ukázek na různé způsoby techniky kanzashi. Třeba zde jsou nádherné výtvory.

 http://eruwaedhielelleth.deviantart.com/art/Large-batch-of-kanzashi-flowers-346251360

Tak ať máme zase brzy sluníčko, a pokud ne - zkusme třeba tyto kytičky! 

Zlaté hory

Mám pro vás malou reportáž z naší farní pouti do Zlatých hor. Bylo tam nádherně. Cestou tam nás provázely kravičky a v dálce můžete vidět sníh, to už jsme byli v Jeseníkách.     A nyní trochu z historie, ze stránek poutního kostela Panny Marie pomocné. http://mariahilf.hyperlink.cz/MainPage_CZ.htm Útrapy třicetileté války pronikly také do slezských hor. Když Švédové přitáhli roku 1647 k městu Zuckmantlu (dnes Zlaté Hory), obyvatelstvo opouštělo svůj majeteka zachraňovalo si holý život útěkem do hor . Žena místního řezníka Anna Tannheiserová, která byla v požehnaném stavu, našla bezpečné místo na hoře zvané Boží dar (Gottesgabe) asi hodinu cesty od města. V místě, které bylo skálou ohraničeno jako zdí a zastřešeno mohutnou jedlí, již nepřítel nehrozil, zato však na osamělou ženu přišly porodní bolesti. V této tísni úpěnlivě prosila Boha o pomoc a Svatou Pannu o přímluvu. Byla vyslyšena. Dne 18. července zde porodila zdravého syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů. Chlapec prožil život jako vážený muž - radní svého města. Jeho dcera Dorota Weisová pak splnila Tannheiserovu poslední vůli. Nechala u malíře Šimona Schwarzera zhotovit obraz Bohorodičky a zavěsit jej na staré jedli v lesní samotě, kde se její otec narodil.       Původní milostný obraz Panny Marie, nacházející se nyní ve farním kostele ve Zlatých Horách   Stalo se tak v říjnu roku 1718 a již v následujícím roce toto místo začalo přitahovat první poutníky. Postupně přicházelo stále více ctitelů P. Marie z Jesenicka i ze vzdálenějších míst. Během deseti let byla na místě narození chlapce Martina postavena kaple a zápisy vyšetřující biskupské komise (tvořili ji kněz a dva lékaři) svědčí o tom, že během poměrně krátkého období došlo nejméně k pěti zázračným uzdravením. Na přání věřících Zuckmantlu biskupský úřad ve Vratislavi svolil, aby byl velmi krásný obraz roku 1729 přenesen do farního kostela. Tento zázračný obraz - kopie proslulé  "pasovské " Madony s dítětem od Lucase Cranacha - tam zůstal dodnes. Pro lesní kapli byla zhotovena  kopie jiná.       Ženy a maminky se sem chodí modlit za početí, za zdraví nenarozeného dítěte,  za děti.    Po mši svaté a po prohlídce okolí byl čas k obědu v nedalekém penzionu Praděd. Společná modlitba před jídlem.  Opět návrat k poutnímu místu a načerpání zdravé vody.  No a odpoledne jsme jeli do Karlové Studánky. Procházky, kávička, zmrzlina, suvenýry, zdravá voda .......    Myslím, že i naše "omladina" byla spokojená. Byli spolu a myslím, že i oni si to užili jako i ostatní.   Tak to byla naše minulá sobota. Tak ať se nám vydaří i ta zítřejší i celý začínající víkend!